Válka na Ukrajině názorně ukázala, že schopnost zasazovat hluboké přesné údery patří mezi klíčové prvky moderního vedení bojových operací. Evropa se proto snaží získat kapacity právě v oblasti střel dlouhého doletu.
Přesné údery (Deep Precision Strike – DPS) za frontovou linií jsou schopností, která se dnes jeví jako nepostradatelná v moderním válčení. Ruská agrese proti Ukrajině jasně ukázala, že tato schopnost je jednou z klíčových pro dlouhodobé oslabování nepřítele. Eliminace vysoce hodnotných cílů a narušení nepřátelských dodavatelských řetězců prostřednictvím přesných úderů na sklady munice, velitelská a řídicí centra představují způsob, jak získat významnou výhodu na bojišti. Dalším přídatným benefitem je silný psychologický efekt na nepřítele.
K tomu je však nutné disponovat příslušnými zbraňovými systémy, které dokáží prorazit protivzdušnou či protiraketovou obranu protivníka, jež se vyskytuje v mnoha formách a vrstvách. V současnosti se hovoří o dronech, střelách s plochou dráhou letu, dalekonosných balistických či hypersonických střelách, které jsou schopny zasáhnout cíl hluboko na území protivníka.
Pokud jde o drony, jejich omezený dolet, užitečné zatížení a zranitelnost je nečiní ideálními pro údery na silně opevněné cíle. Balistické a hypersonické zbraně hrají klíčovou roli, nicméně konvenční balistické střely jsou často zranitelné vůči zachycení. Stěžejní součást představují těžké střely s plochou dráhou letu a pozemní úderné systémy. Ty létají v malých výškách a u novějších modelů lze identifikovat i prvky stealth.
ELSA a evropské iniciativy
Poučení z války na Ukrajině si bere i Evropa. Růst napětí na východní hranici NATO, včetně ruských raketových kapacit, ukázal strategický význam dalekonosných přesných úderů. Evropa proto spouští programy zaměřené na přezbrojení starého kontinentu, například v rámci iniciativy ReArm Europe, kde je alokováno přibližně 800 miliard eur. Průběžně identifikuje, které vojenské systémy či schopnosti jí chybějí nebo jsou nedostatečné.
To se týká i vývoje DPS. Evropa proto spouští multinárodní iniciativy, které mají adekvátně zacelit chybějící kapacity. European Long-Range Strike Approach (ELSA) je širší iniciativou, kterou zahájily Německo, Polsko, Francie a Itálie v červenci předloňského roku. Později se připojily další země – Velká Británie a Švédsko. Ministři obrany Francie, Německa, Itálie, Polska, Švédska a Spojeného království pak v únoru 2026 podepsali prohlášení o záměru.
Cíl je formulován jasně: společnými silami vyvinout schopnosti střel dlouhého dosahu, včetně zbraní s doletem 1 000–2 000 km a více. Je však třeba brát v potaz značné rozdíly v technologických schopnostech jednotlivých účastníků ELSA, jejich přístupech k vývoji raket i další faktory.
Francie má nejjasněji formulovanou představu o svém portfoliu DPS. To je určeno jak k podpoře válečných operací, tak k odstrašování, umožňuje potlačení nepřátelské protivzdušné obrany a zasahování pevných i mobilních vysoce hodnotných a časově citlivých cílů. Německo a Polsko vnímají DPS primárně jako odstrašující prostředek vůči Rusku. Program ELSA bude vyžadovat úzkou součinnost účastníků; klíčovou otázkou zůstává, jaký typ zbraní v jeho rámci nakonec vznikne.
Německo-britská iniciativa
Existují i další iniciativy či dohody na bilaterální úrovni. Jde o spolupráci Německa a Velké Británie, které v minulém roce potvrdily, že budou spolupracovat na vývoji nové útočné střely dlouhého doletu s dosahem přes 2 000 km. Cílem je podpořit domácí hospodářský růst, posílit evropskou bezpečnost a zároveň odstrašující kapacity NATO.
Toto úsilí navazuje na dohodu Trinity House z roku 2024 mezi oběma zeměmi. Je však třeba dodat, že Velká Británie investuje i samostatně do projektů DPS mimo multilaterální rámce. Jedná se především o rozvoj hypersonických zbraní a střel dlouhého dosahu s financováním přes 400 milionů liber ročně ve spolupráci s hlavními evropskými průmyslovými partnery.
Pilotní programy jako STRATUS či FC/ASW vznikají ve spolupráci s Francií a Itálií a mají nahradit starší dalekonosné střely. STRATUS je nadnárodní program raket nové generace, v němž jsou aktivní Velká Británie a Francie; Itálie se připojila v roce 2023. Rodina raket STRATUS má nahradit a rozšířit schopnosti stávajících evropských raket s plochou dráhou letu a protilodních zbraní, včetně systémů SCALP/Storm Shadow, Exocet a Harpoon. Mají přispět k nové generaci střel se schopností hlubokého útoku. Společnost MBDA představila na mezinárodním obranném veletrhu DSEI 2025 makety nových střel.
Vývoj DPS tak patří v rámci Evropy mezi důležité články obranného řetězce. Evropa musí reagovat na rozvoj kapacit potenciálního protivníka a ve vzájemné spolupráci vyvinout adekvátní schopnosti, které budou účinným odstrašujícím prostředkem proti nepříteli.
Zdroj: Atlas Institute for International Affairs, ISS
Autor/Licence fotografie: Eurofighter Typhoon s dvojicí střel Taurus podvěšených pod křídly (ilustrační fotografie), Philipp Hayer, CC BY-SA 3.0
